O MNĚ

Narodil jsem se v Trutnově na Medarda roku 1975 a s výjimkou pobytu na kolejích tu trvale žiji dodnes, stejně jako moji rodiče a starší bratr. Můj rod z otcovy strany pochází z několika generací kovářů ze Suchovršic, maminčina rodina se do Trutnova přistěhovala po válce z Ohrazenic.

Vyrostl jsem v ulici v těsné blízkosti centra, kde jsme se všichni znali a všichni jsme se zdravili. Do základní školy jsem chodil přes ulici, na gympl mi to trvalo pár minut a les jsme měli přímo za domem. Už od té doby jsem přesvědčen, že město velikosti Trutnova je pro život ideální. Někde jsem četl, že více než polovina italských mladíků se stěhuje nejvýše pět minut chůze od své maminky. Udělal jsem to stejně.

Být starostou rozhodně nebyl můj klukovský sen. Myslel jsem si, že budu buď námořní kapitán, nebo indián, podle toho, co jsem zrovna četl. K moři jsem se v průběhu dětství dostal jen výjimečně, zato jsem si podle návodu z knihy Ernesta Thompsona Setona Dva divoši ušil mokasíny. Chodit se v nich moc nedalo, ale přesto jedna moje spolužačka na třídních srazech dodnes vzpomíná, jak to bylo roztomilé, když jsem do školy přišel v ručně ušitých bačkorách…(!)

První stupeň jsem absolvoval na ZŠ kpt. Jaroše, které se tehdy neřeklo jinak než „u letadla“, na druhý stupeň jsem přestoupil do matematické a fyzikální třídy „k poště“. To, že zvláštní škola byla hned vedle, inspirovalo mého bratra k řadě vtipů, které jsem tehdy nedokázal ocenit. Po absolvování trutnovského gymnázia jsem nastoupil na Fakultu architektury VUT v Brně, kde jsem v roce 2001 promoval.

K rozhodnutí, že se stanu architektem, jsem dospěl v sedmé třídě. Nestal jsem se jím jen díky nadání, ale díky odhodlání a houževnatosti. V oboru s poměrně silnou konkurencí jsem prorazil zejména slušným chováním a absolutní spolehlivostí.

Můj první velký koníček zvolila náhoda. Postavil jsem plastikový model historického auta, který pod stromečkem našel a bez zájmu odložil můj bratr. Když se tím můj táta pochlubil mému strýci, který měl modely obložený celý byt, poslal mi strýc stavebnici stíhačky MIG 21, a pak už se to se mnou vezlo. Záhy jsem si jako specializaci vybral západní frontu druhé světové války. Hltal jsem vzpomínkové knihy českých letců působících v RAF a obdivoval jejich statečnost a ochotu přinést oběť zemi, která se k nim otočila zády. Bohužel dvakrát. I když se modelářství již řadu let nevěnuji, zkušenosti jsem zúročil při stavbě modelů na fakultě architektury. Věřím, že díky modelářství se mi podařilo částečně zkrotit svou vrozenou netrpělivost.

Už na gymnáziu jsem začal jezdit na chatu Děvín v Modrém dole a láska k horám mě od té doby nepustila. S Děvínem, který se v době dospívání stal mým druhým domovem, se pojí i můj druhý koníček, kterým je hra na kytaru. Jako samouk neobdařený jakýmkoli hudebním talentem se neodvažuji hrát někde jinde. Protože Krkonoše mám prochozené křížem krážem, vyrážím občas s batohem na zádech za dobrodružstvím do zahraničí. Největším zážitkem pro mě bylo projít turistickou trasu Kungsleden ve Švédsku, nejkrásnějším místem, které jsem navštívil, byl bezesporu masiv Torres del Paine v Chile.

Do trutnovské ODS jsem vstoupil v roce 2002. Od roku 2006 jsem členem zastupitelstva města a v letech 2010-2014 a 2018-2021 jsem zasedal i v městské radě. Starostou Trutnova jsem se stal 13. prosince 2021, když jsem ve funkci vystřídal Ivana Adamce. O deset měsíců později již se mnou jako lídrem trutnovská ODS v komunálních volbách znovu uspěla. Na ustavujícím zastupitelstvu hlasovalo pro mé zvolení starostou v tajné volbě 26 z 32 přítomných zastupitelů.