Odpovídal jsem na dotazy redaktora deníku iDnes

michal rosa

Nechci se chovat jen jako správce, říká starosta zvolený na deset měsíců

Architekt Michal Rosa opustil podnikání, aby se deset měsíců před volbami stal starostou Trutnova. „Mám nápady a chci ten čas využít,“ říká.

Už jako dítě chtěl být architektem, vybudoval úspěšný ateliér a je podepsán pod řadou významných staveb. Život šestačtyřicetiletého Michala Rosy ale nabral zcela jiný směr. V polovině prosince se stal novým starostou třicetitisícového Trutnova.

Po 23 letech nahradil spolustraníka z ODS Ivana Adamce, který se rozhodl dát přednost práci v Poslanecké sněmovně.

„Všímám si, že mě na ulici zdraví víc lidí než dřív. Spíš mě zastavují známí, gratulují mi a přejí hodně štěstí,“ říká s úsměvem Michal Rosa. Na seznámení s úřadem si dal čas do konce ledna, pak už chce začít prosazovat vlastní nápady. Firma, kterou v roce 2005 založil, po dokončení rozpracovaných projektů zanikne.

Starostou jste dva týdny. Co bylo první rozhodnutí, které jste udělal?
Pár drobností, například jsem do kanceláře vybral jinou kávu… Zatím dělám běžnou agendu a seznamuji se s úřadem. Z větší částí vedoucích odborů jsem se už potkával předtím, některé byly mimo můj záběr a to teď doháním. Zjišťuji, jak moje nápady a myšlenky budou kompatibilní s úřadem. Nechci tady způsobit žádný rozvrat, všechno potřebuji probrat s místostarosty, tajemníkem a vedoucími odboru.

Jak dlouho seznamovací fáze potrvá?
Doufám, že ji zvládnu v lednu, nejpozději do půlky února. Pak už chci pracovat na prvních změnách, které plánuji. Budou to drobné změny, malá vylepšení, o která bych se chtěl opřít, pokud obhájím vítězství ODS v podzimních komunálních volbách. Rozhodně se tu nechci chovat jenom jako správce.

Budete tedy lídrem ODS v příštích volbách?
Zatím to není potvrzené. Co nejdříve po Novém roce požádám o svolání místního sněmu, abych tento mandát měl a mohl se podle toho chovat. Pokud bych ho nezískal, bude mít jiný kandidát dostatek času se na volby připravit.

Jak dlouho jste se rozhodoval, jestli nabídku stát se starostou přijmete?
Ivan Adamec mi dal týden na rozmyšlenou, pak jsem ještě požádal o pár dní, protože během toho týdne se mi nepovedlo přesvědčit manželku…

Co bylo při rozhodování nejtěžší?
Jednak se vzdát toho, co jsem vybudoval, jednak opustit lidi, s nimiž jsem pracoval od roku 2005. I to jsem velmi zvažoval, práce pro projektanty je však tolik a vím, že trpět nebudou.

Jak na to reagovalo vaše nejbližší okolí?
Mým největším fanouškem byl bratr, který mě podporoval od první chvíle. Když jsem s ním probíral možná negativa, přesvědčoval mě, že je to šance, která se musí využít. Ale podpořila mě celá rodina.

Napadlo vás někdy předtím, že byste jednou mohl mít takové ambice?
Párkrát jsem od několika lidí slyšel, že by bylo fajn, kdybych byl nástupcem Ivana Adamce, ale většinou jsem se tomu smál. Bylo to v době, kdy držel otěže velmi pevně v rukou a nikam neodcházel. Já sám jsem o tom nepřemýšlel a především necítil tu potřebu. Uvědomuji si, že to pro mě bude velká změna. V podnikání jsme žili celkem svobodný život, kdy a jak budeme pracovat, jsme rozhodovali sami. Teď to bude trochu jiné. Na druhou stranu je příjemné, že po 17 letech budu mít pravidelnou výplatu….

Nebude vám profese, kterou jste chtěl od mládí dělat, chybět?
To ukáže teprve čas.

Je profese architekta dobrou průpravou pro to dělat starostu?
Myslím si, že ano. Na fakultě architektury se, i když okrajově, probírá psychologie, sociologie a další obory. Jako architekt jsem roky vedl jednání s klienty, které jsem potřeboval přesvědčit, že jsem pro ně správnou volbou. Věřím, že průpravu z předchozí profese mám dobrou.

Bude pro vás práce starosty časově náročnější než architekta?
Když mi teď někdo říká, že to bude těžké, tak mu odpovídám, že těžké jsem to měl, když jsem v roce 2005 v Trutnově budoval ateliér. Pracoval jsem deset hodin denně, sedm dní v týdnu a volno měl každý třetí víkend. A to několik let. Myslím si, že takhle těžké starostování nebude.

Účast na oficiálních akcí, proslovy, předávání cen a další veřejné činnosti jsou pro některé politiky nutným zlem, jiní si v tom naopak libují. Kam patříte vy?
Myslím si, že s tím nebudu mít problém. Když jsem měl volný čas, na řadu veřejných akcí jsem rád chodil. Věřím, že ke spoustě věcem se nebudu muset nutit, a naopak se vrátím k tomu, co jsem dělal. Pouze to bude součástí mé pracovní doby. Komunikace byla vždy součástí mé práce.

Jakou vizi chcete pro Trutnov prosazovat?
Stanovil jsem si tři cíle: odpovědnost, efektivitu a otevřenost. Uznávám, že na první pohled to je hodně obecné, ale těmito hesly bych se chtěl řídit a v jednotlivých krocích je naplňovat.

Máte v hlavě konkrétní cíle, projekty, o které byste se chtěl zasadit?
Mám, ale ještě o nich nebudu mluvit. Zatím toho času bylo poměrně málo a všechny záležitosti chci nejprve probrat s místostarosty, tajemníkem a vedoucími odborů. Nerad bych přinášel věci, které jsou samy o sobě třeba dobrým nápadem, ale v Trutnově by nemusely fungovat nebo by mohly způsobit nějaké potíže. Chci to všechno pořádně promyslet a připravit, abych věděl, že když řeknu, že toto uděláme, abych to nemusel za pár týdnů nebo měsíců odvolávat a vysvětlovat, proč to neuděláme.

Co se za deset měsíců, které zbývají do voleb, dá stihnout?
Menší věci se dají zrealizovat, pak se samozřejmě budu věnovat přípravě dalších projektů. Přípravná fáze a povolování staveb dnes trvá tak dlouho, že si nemůžeme dát deset měsíců pauzu a nechat zastupitelstvu, které vzejde z nových voleb, prázdný stůl.

Trutnov a jeho infrastruktura je v dobré kondici, město není přehnaně zadlužené a řadu velkých projektů má už za sebou. Je díky tomu vaše pozice jednodušší, nebo naopak složitější?
Je jiná. Samozřejmě nás nadále čekají velké investice do infrastruktury, pořád budou ulice, které bude potřeba opravit, nové chodníky, které bude potřeba vybudovat, a tak dále. Možné, že projekty nebudou na první pohled tak atraktivní jako investice realizované v minulých letech. Nepřijde mi hloupé říci, že teď se budeme věnovat opravám stávajícího majetku a třeba se soustředíme na energetickou úspornost městských budov. To je jedna z konkrétních věcí, které bych se chtěl věnovat. Pořadí těch budov budou velmi často určovat dotace. Jedním z velkých projektů, který bude nutné řešit, je rekonstrukce křižovatky u kina. Z drtivé části by ji mělo financovat Ředitelství silnic a dálnic, ale je pravděpodobné, že se město nevyhne spoluúčasti.

Před třemi lety Trutnov kvůli vysokým nákladům odložil rekonstrukci krytého bazénu. Podle studie měla stát 200 milionů korun, projektant ale náklady vypočítal na dvojnásobek. Budete usilovat o to, aby se rekonstrukce realizovala?
Pozornost tomu určitě je potřeba věnovat. Myslím si, že minimálně může dojít k projektové přípravě. Pokud by se náklady měly pohybovat kolem půl miliardy, určitě budeme spoléhat na nějakou dotaci. Financovat takovou stavbu pouze z rozpočtu nebo úvěru si zatím dovolit nemůžeme.

Jak vlastně jako odborník hodnotíte architekturu Trutnova?
Jako občan vidím hezké město, které se neustále zlepšuje. Když budete v centru hledat opravdu zanedbaný dům, tak jeden nebo dva najdete. V jiných městech jsou v tomto stavu celé bloky. Je úžasné, že se podařilo najít správný nástroj na opravu podloubí. Jako architekta mě mrzí, že došlo k určitému přetrhnutí pouta s minulostí. Mrzí mě, když vidím architektonicky zajímavé domy, které nejsou pod památkovou ochranou, jak při jejich zateplování všechny zajímavé prvky zmizí a najednou mají plochou fasádu s hlubokým ostěním. Dům tak ztratí duši. Je to na dlouhodobou práci lidem vysvětlovat, kde jsou hodnoty a proč je důležité je udržet i za cenu třeba vyšších nákladů.

Vaše architektonická kancelář pro Trutnov v době, kdy jste byl zastupitelem a radním, dělala několik zakázek, například středisko volného času nebo kino Vesmír. Někdo to může vnímat problematicky jako potenciální střet zájmů.
V případě kina Vesmír proběhlo standardní výběrové řízení, do kterého jsme podali cenově nejvýhodnější nabídku. Ve chvíli, kdy se o tom na radě nebo zastupitelstvu hlasovalo, oznámil jsem střet zájmů a nehlasoval. Pro středisko volného času jsme dělali pouze studii, o kterou nás požádali zástupci střediska. Chtěli na jejím základě shánět peníze na projekt. Teprve později nad tím převzalo záštitu město Trutnov. Navazující projektovou dokumentaci dělala jiná firma. V portfoliu našich realizací za posledních 17 let tvoří stavby pro město Trutnov jen malý zlomek.

Co teď bude s vaším podnikáním?
Většinu agendy jsem předal kolegům, ale nemůžu vyloučit, že některým drobnostem se budu muset věnovat. Moji práci starosty to nijak výrazně neovlivní. Firma dokončí rozpracované zakázky a pak pravděpodobně skončí. Je to oběť, kterou jsem se rozhodl přinést, a doufám, že nebyla zbytečná.

Zdroj: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/kralovehradecky-starosta-trutnov-rosa-stavby-kino-bazen.A211228_643294_hradec-zpravy_tuu

 

Ing. arch. Michal Rosa


Datum narození – 8. 6. 1975
Rodinný stav – ženatý
Děti – syn Jonáš
Bydliště – Trutnov

Vzdělání – nejvyšší dosažené
Vysoké učení technické v Brně Fakulta architektury

Zaměstnání
2001 - 2005             Projekční ateliér ATIP
2005 - 2021             Vlastní architektonická a projekční ateliér
2021 - dosud            Starosta města Trutnova

Veřejná a politická činnost
2002 - dosud           člen ODS
2006 - dosud           zastupitel města Trutnova
2018 - dosud           předseda Komise pro výstavbu a rozvoj Trutnova, člen Kulturní komise,
iniciátor a vedoucí pracovní skupiny Trutnov bez překážek

Jazykové znalosti
anglický jazyk

Záliby
turistika, četba, film